Klíšťová encefalitida - výskyt v České republice

Klíšťová encelitída je je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Někdy proto bývá označována jako klíšťový zánět mozku. Jak napovídá název, hlavními přenašeči jsou klíšťata, známý je však i přenos kontaminovanou potravou, např. po konzumaci tepelně neupravených kozích a ovčích mléčných výrobků.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida probíhá obvykle ve dvou fázích. První příznaky se obvykle objeví po 7 - 14 dnech od nakažení infikovaným klíštětem a v prvním období trvajícím 2-7 dní mají charakter podobný chřipce (zvýšená teplota, únava, slabost, bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy). U některých nakažených osob se onemocnění může zastavit v této chřipkovité fázi (tzv. abortivní forma), u většiny se však po několikadenním odeznění prvních příznaků ( zhruba za 4 - 10 dnů) rozvíjí druhá fáze, která zasahuje centrální nervovou soustavu.

Průběh onemocnění je obvykle horší u starších pacientů, děti mají příznaky mírnější. Akutní fáze onemocnění se může projevovat velmi závažnými příznaky, které mohou vyžadovat až hospitalizaci na jednotce intenzivní péče a potřebu umělé plicní ventilace (podpora dýchání) apod. Podle závažnosti a klinického obrazu se může jednat o formu meningitickou (zánět mozkových blan), meningoencefalitickou (postižení šedé a bílé hmoty mozkové) a meningo-encefalomyelitickou (postižení předních míšních rohů).

Pokud dojde k postižení segmentů krční páteře a prodloužené míchy (tzv. bulbocervikální forma), může dojít až k selhání životně důležitých nervových center řídích např. dýchání a bez intenzivní terapie může onemocnění skončit až smrtí postiženého.

Bohužel zatím neexistuje žádná účinná léčba klíšťové encefalitídy a tak jediné opatření představují podpůrné postupy, které zlepšují obranyschopnost a mírní příznaky onemocnění. Tělo se z infekcí musí vypořádat samo. Pouze u závažných případů se podává interferon, který stimuluje protivirovou obranu organizmu.

Ochrana proti klíšťové encefalitidě

Existují v zásadě 2 možnosti ochrany, z kterých žádná není dokonalá, ale vhodně se doplňují. Základním postupem je zabránit kousnutí infikovaného klíštěte. Znamená to používat základní ochranná opatření - t.j. celotělový oděv (minimálně dlouhé nohavice), nejlépe z hladkých materiálů, na které se klíště obtížně zachycuje a použití repelentů, které snižují riziko napadení klíštětem. Tyto postupy však nedokáže zajistit 100% ochranu, protože ke kousnutí klíštětem může dojít i mimo předpokládané rizikové zóny (např. i v domácím prostředí, klíště může do domácnosti přinést např. pes, ze kterého upadne a následně přeleze na člověka) a nechrání ani proti potravnímu přenosu nákazy. Vždy je potřeba pamatovat na co nejrychlejší správné odstranění klíštěte, k čemu je vhodné použít speciální pinzety na odstraňování klíšťat. U domácích zvířat je vhodné zajistit dlouhodobou ochranu proti vnějším parazitům, např. přípravky Frontline nebo Advantix.

Očkování proti klíšťové encefalitidě zaručuje vysokou míru ochrany proti tomuto onemocnění, ale nezabrání přenosu jiných nebezpečných onemocnění šířených klíšťaty, jako např. lymská borelióza.

Rozšíření klíšťové encefalitidy

V České republice výskyt klíšťové encefalitidy neustále stoupá a v současné době postihuje ročně asi 8 - 10 osob ze 100 000 obyvatel.

Klíšťová encefalitida je onemocnění s typickým přirozeným ohniskovým výskytem. Znamená to, že její výskyt je spojen s rozšířením klíšťat a většina případů je soustředěna do ohniskových oblastí, kde se infikovaná klíšťata v hojné míře vyskytují.

Podle obecných poznatků se z ne zcela známých důvodů plocha rizikových oblastí pomalu rozšiřuje. Za nejrizikovější oblasti v České republice jsou považovány jižní Čechy, zejména okolí Vltavy a Berounky a oblast horního Podyjí. Z horských oblastí se nejvíce infikovaných klíšťat vyskytuje v Jeseníkách a některých částech Vysočiny.