Náhradní sladidla se používají především s cílem snížit/zpomalit přívod cukrů (pacienti s onemocněním diabetes mellitus) a tedy i celkové energie (nízkoenergetické dietní režimy). Jejich použití však vzbuzuje řadu otázek. Myslíte, že o nich víte co je potřeba?
Nezanedbatelným důvodem jejich využívání se dnes stává i ekonomická stránka (relativně levná náhrada přírodního cukru - sacharózy) a proto se s nimi setkávají téměr všichni.
Sladidla určená jako náhrada za sacharózu můžeme rozdělit podle původu do dvou skupin. Tou první jsou sladidla chemická (sacharin, aspartam, acesulfam a další), důvěrně známá v lékárnách ve formě tablet, sypkých směsí nebo tekutiny. Do druhé skupiny – přírodních sladidel - se řadí náhradní přírodní cukry (fruktóza, glukóza, tagatóza) a cukerné alkoholy, tzv. polyoly (sorbitol, maltitol, xylitol) nebo některé přirozene sladké rostlinné látky (např. stévie).
Základní rozdíl mezi oběma skupinami spočívá v kalorické hodnotě. Chemická sladidla totiž sama o sobě neobsahují téměř žádnou energii, nezvyšují hladinu krevního cukru a jejich jediným cílem je zpříjemnit chuť požívané potraviny bez přídavku energetické hodnoty. Na rozdíl od nich přírodní cukry a jejich deriváty mají obvykle podobnou energetickou hodnotu jako sacharóza, ale jejich výhodou je pozvolnější vstřebávání, čímž oproti sacharóze lépe upravují postprandiální glykemii. Celková sladkost vztažená na jednotku hmotnosti může být celkově i nižší, pomalejší nebo nekompletní vstřebávání však vede k vyšší sladivosti vztaženou na jednotku přijaté energie.
Velmi důležitou otázkou umělých chemických sladidel je jejich dlouhodobá bezpečnost. První chemická látka sladké chuti byla objevena před více než sty lety. Poté následovaly další, přičemž největší rozmach ve vývoji náhradních sladidel nastal v první polovině minulého století. Zároveň se ovšem objevily i první pochybnosti o jejich zdravotní nezávadnosti. V odborné literatuře i na internetu můžeme nalézt velké množství článků a studií, jejichž závěry se velmi různí. V Evropské unii se proto mohou používat pouze registrovaná sladidla, kterých bezpečnost je dlouhodobě ověřena. Samozřejmě se však mohou objevit nové informace a autorizace daného sladidla může být přehodnocena. Pokud se tedy umělá sladidla užívají v dávkách doporučených, nehrozí žádné riziko. Podobně jako u všech potravin, i zde platí, že všeho s mírou.
Pro poměrně velké rozšíření v současné nabídce potravinářských výrobků otázka používání v těhotenství. Za bezpečné lze podle aktuálních informací považovat acesulfam, aspartam, sukralózu a ostatní přírodní sladidla. Pro nejasné působení na vyvíjející se plod se však nedoporučuje cyklamát a sacharin.
Přehled náhradních sladidel registrovaných v EÚ (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/ /35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách, v aktuálním znění)
|
Látka |
Potravinářské označení |
Sladivost oproti sacharóze |
Maximální denní příjem (ADI) |
|
acesulfam-K |
E950 |
130 - 200 x |
15 mg/kg |
|
aspartam |
E951 |
cca. 200 x |
40 mg/kg |
|
cyklamát; sodné a vápenaté soli |
E952 |
30 - 50 x |
11 mg/kg |
|
izomalt |
E953 |
0,45 – 0,65× |
neuvedeno |
|
laktitol |
E966 |
0,4 x |
neuvedeno |
|
maltitol |
E965 |
0,9 x |
neuvedeno |
|
manitol |
E421 |
0,5 x |
neuvedeno |
|
neohesperidin DC |
E959 |
1500 – 1800 x |
5 mg/kg |
|
neotam |
E961 |
až 13 000 x |
2 mg/kg |
|
sacharin; sodné, draselné a vápenaté soli |
E954 |
200 – 300 x |
84 mg |
|
sorbitol |
E420 |
0,5 – 1x |
neuvedeno |
|
sukralóza |
E955 |
500 – 600 x |
15 mg/kg |
|
sůl aspartam-acelulfam E1 |
E962 |
cca. 350 x |
neuvedeno |
|
thaumatin |
E957 |
2000 - 3000 x |
neuvedeno |
|
xylitol |
E967 |
0,5 – 1x |
neuvedeno |
*ADI = acceptable daily intake, maximální denní příjem
Charakteristika: Acesulfam draselný (Acesulfam K) je 180–200krát sladší než sacharóza a působí v ústech mírnou pachuť, která se často maskuje jinými sladidly. Na druhou stranu zvýrazňuje chuť ostatních sladidel a tohoto synergického účinku se proto používá zejména ve směsi s ostatními sladidly. Podezření na možné karcinogenní působení se nepotvrdilo.
Použití: nekalorické sladidlo využívané v dietologii a potravinářství, téměř výhradně ve směsi s jinými sladidly.
Vybrané potraviny:
Charakteristika: Aspartam je dnes nejrozšířenějším umělým sladidlem. Chuťově je velmi podobný sacharóze. Jedná se o dipeptid složený z kyseliny aspartové a fenylalaninu, proto není vhodný pro osoby s fenylketonurií. Podezření na možné karcinogenní působení se nepotvrdilo a umírněný příjem aspartamu není pro většinu lidí nebezpečný.
Použití: nekalorické sladidlo využívané v dietologii a potravinářství.
Vybrané potraviny:
Charakteristika: Jedná se o sodnou nebo vápenatou sůl kyseliny cyklamové. U nás si přílišnou oblibu nezískal – především kvůli menší sladivosti a nepříjemné pachuti. Podezření na možné karcinogenní působení se nepotvrdilo, v USA je však jeho použití stále zakázáno. Nejčastěji se používá v kombinaci se sacharinem.
Použití: nekalorické sladidlo využívané zejména v potravinářství.
Vybrané potraviny:
Charakteristika: Neotam je chemicky modifikovaný derivát aspartamu s mimořádně vysokou sladivostí 8 000 – 13 000krát vyšší než sacharóza. Díky této vysoké sladivosti se používá ve velmi malých dávkách a je oblíbené zejména v potravinářství. Úprava struktury výrazně metabolizmus v organizmu a tvorbu fenylalaninu, konzumovat jej proto mohou i osoby s fenylketonurií
Použití: nekalorické sladidlo využívané zejména v potravinářství.
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Sacharin jako první umělé sladidlo byl vyroben na konci 19. století. Jeho používání se velmi rozšířilo i přes mírnou kovovou pachuť, kterou zanechával v ústech. I když se objevovali názory o jeho možné škodlivosti (vliv na růst nádorů), poslední výzkumy naznačují, že je možné považovat ho za bezpečné sladidlo. Přes všechny kauzy je sacharin stále hojně používán, ale jako všude platí doporučení nepřekračovat doporučenou denní dávku.
Použití: nekalorické sladidlo využívané v dietologii a potravinářství.
Vybrané potraviny:
Charakteristika: Sukralóza je umělé sladidlo připravené chemickou modifikací sacharózy. Patří mezi novější náhradní sladidla a je 500–600krát sladší než sacharóza. V Evropské unii bylo její používání schváleno v roce 2004. Sukralóza se používá samotná, nebo v kombinaci s ostatními sladidly, při maximálním denním příjmu je zcela bezpečná. Je velmi teplotně stabilní v širokém rozsahu pH a využívá se proto často pro produkty vystavené tepelné úpravě. Je považována za jedno z nejbezpečnějších náhradních sladidel a její využívání stále stoupá.
Použití: nekalorické sladidlo využívané v dietologii a potravinářství.
Vybrané potraviny:
Charakteristika: Neohesperidin dihydrochalkon, známý také jako neohesperidin DC nebo NHDC, je umělé sladidlo, které se získává z citrusů. Je asi 1 500 – 1 800krát sladší než cukr, sladká chuť má pomalejší nástup a doznívá s určitou prodlevou. V EU byl schválen jako sladidlo v roce 1994. V USA není schválen jako sladidlo, nýbrž jako „zvýrazňovač chuti“, přičemž jde o látku obecně považovanou za nezávadnou.
Použití: nekalorické sladidlo využívané zejména v potravinářství.
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Fruktóza je monosacharid, přirozeně se vyskytující v řadě potravin (v ovoci, medu a dalších). Spolu s glukózou je stavební jednotkou sacharózy, takže se v organizmu normálně metabolizuje. Jako náhradní sladidlo se však používá teprve v nedávné době. Její sladivost je asi o třetinu vyšší než u sacharózy, kalorická hodnota je srovnatelná. Fruktóza se často přidává do různých diabetických výrobků protože má nižší glykemický index, avšak rozdíl není příliš významný. Naopak se objevují určité informace o zdravotních problémech (zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění) při nadměrném užívání fruktózy.
Použití: sladidlo s pomalejším nárůstem krevní glukózy, využívané zejména v potravinářství u výrobků určených pro diabetiky.
Charakteristika: Dextróza neboli hroznový cukr je monosacharid, který se používá především k rychlému dodání energie organismu. V organizmu slouží jako základní energetická jednotka. Pro diabetiky je užitečný zejména ve stavu hypoglykemie.
Použití: Rychlé doplnění hladiny krevní glukózy při hypoglykemii nebo při sportovní zátěži.
Všechny produkty ze skupiny: glukóza
Charakteristika: Mannitol je polyolové sladidlo, izomer sorbitolu. Protože se rozpouštěním mannitolu odčerpává teplo, používá se jako sladidlo pro „osvěžující“pastilky. Dávky vyšší než 20 g mají projímavé účinky a někdy se mannitol aplikuje jako projímadlo pro děti.
Použití: Potravinářské sladidlo.
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Sorbitol patří mezi polyoly, se vytváří přirozeně v těle, v organismu se však špatně absorbuje. Vyšší dávky vážou osmoticky vodu ve střevní obsahu a konzumace velkého množství sorbitolu proto může způsobovat bolesti břicha, plynatost a mírný až silný průjem. Někdy se tohoto účinku využívá i cíleně a sorbitol se používá jako laxativum. Sorbitol však může také zhoršovat syndrom dráždivého tračníku a vést k poruše vstřebávání fruktózy. Vážné gastrointestinální problémy u dospělých může způsobovat již dávka asi 20 g sorbitolu a více.
Použití: Potravinářské sladidlo, gelotvorná látka
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Tagatóza je monosacharid, který se přirozeně vyskytuje v mléčných výrobcích, z nichž se i vyrábí. Strukturou je podobná fruktóze. Tagatóza má téměř shodnou sladivost jako sacharóza, ale dodává méně energie. Podle WHO i FDA se jedná o bezpečnou látku, navíc vykazuje prebiotické účinky. V EU se tagatóza považuje za potravinu nového typu.
Použití: Potravinářské sladidlo.
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Thaumatin je náhradní sladidlo bílkovinového typu, které sestává z bílkovin thaumatin I a thaumatin II spolu s malým množstvím rostlinných složek pocházejících z výchozího materiálu – šlupek západoafrického ovoce katemfe (Thaumatococcus daniellii). V plodech rostlin se vytváří jako odezva na napadení. Je asi 2 000krát sladší než cukr, ale jeho chuť se velmi liší, nabíhá pomalu a lékořici podobnou přetrvávající dochuť. Mezi přírodními sladidly je jedno z mála, které prakticky nedodává energii.
Použití: Potravinářské sladidlo, nekalorické přírodní sladidlo
Není na trhu jako samostatný produkt
Charakteristika: Xylitol je dalším polyolovým sladidlem, u kterého se ukazuje, že působí preventivně proti vzniku zubního kazu a má vliv na snížení zubního plaku. Nejčastěji se proto využívá jako sladidlo ve žvýkačkách. Jeho použití je velmi bezpečné, nebyli pozorovány žádné nežádoucí účinky ani při velmi vysokém příjmu (až 400 g denně) xylitolu.
Použití: Potravinářské sladidlo, prevence zubního kazu.
Není na trhu jako samostatný produkt
