Zejména v průmyslových aglomeracích a velkých městech s hustou automobilovou dopravou jsou obyvatelé vystaveni mnoha nepříznivým vlivům, jež mají původ v životním prostředí. Nejzatěžovanejšími jsou naše plíce, protože bez vzduchu se jednoduše neobejdeme.
Plíce se tak "nechteně" stávají filtrem škodlivin ve vdechovaném vzduchu (mikroskopické částice polétavého prachu, smog, tabákový kouř, spóry plísní, výtrusy roztočů, vlákna azbestu aj.), které se ukládají v alveolech (sklípcích), a tím zmenšují plochu využitelnou pro dýchání.
Díky aktivitě řasinkového epitelu sice disponují naše dýchací orgány tzv. schopností samoočišťování, nicméně kapacita tohoto procesu není neomezená a příliš mnoho zplodin, v závislosti na množství, jemný pohyb řasinek v průduškách (a tím i odstraňování nečistot a hlenu) nadlouho ochromuje. Doba nutná k obnovení této schopnosti je individuální a odvíjí se od celkové kondice organismu a věku jedince. U dětí se při zatížení plicní tkáně exhalacemi setkáváme se sníženou odolností vůči respiračním infekcím, nepřetržitým kašláním a vyšší nemocností jako takovou, u seniorů s častějším výskytem ponámahové dušnosti.
Opatření vedoucí k nápravě
Samozřejmě, optimálním řešením by bylo pravidelně alespoň na pár dnů opouštět postižené oblasti (aktuálně Ostravsko, Karvinsko, Ústecko atd.), což však není z mnoha příčin vždy možné. Kategorickým imperativem je o to více požadavek bezpodmínečného zanechání kouření, a to především všude tam, kde se pohybují děti a nemocné osoby bez rozdílu věku. Klimatické rekondiční pobyty ve vyšších nadmořských výškách nebo v přímořských destinacích kromě nabídky čistší atmosféry k dýchání prosycené silicemi a dalšími látkami podněcují kostní dřeň k tvorbě červených krvinek (erytrocytů), čímž se zvýší počet a dostupnost buněk přenášejících kyslík k tělesným tkáním.
Sama příroda nabízí pomocnou ruku
O pomoc se k léčivým rostlinám můžeme obrátit i v případě zájmu o pročištění dýchacího ústrojí a předejití sezonním obtížím (nachlazení apod.). Moderní medicína a farmacie mnohdy až překvapivě často vychází ze znalostí a tradičních postupů bylinářek a lidových léčitelů. K nim v poslední době přibývají poznatky o příznivém působení řady původně exotických bylin a dřevin. Příkladem může být morinda citronová, stálezelený keř nebo stromek, který je domovem v severní Austrálii a nyní se pěstuje v pobřežních lokalitách Střední Ameriky i jinde.
|
Noni, latinsky Morinda citrifolia, je tropická rostlina, která je typická pro země jako je Havaj, Francouzská Polynésie, Fidži, ale také Malajsie nebo jih Indie. Jedná se o keř dorůstající výšky až 6 metrů, který nachází široké uplatnění v lidovém léčitelství. Primárně jsou využívány plody, které rostlina plodí v průběhu celého roku. Dále pak v menší míře listy jejichž šťáva vykazuje antiseptické účinky. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noni |
Z jeho plodů, zvaných „noni“, se lisuje chutná šťáva, kterou vedle listů a kůry z kmene s oblibou používají místní domorodci nebo slouží jako součást potravin a různých doplňků stravy. K obsahovým látkám noni řadíme flavonoidy, karotenoidy, vitaminy, polysacharidy a mastné kyseliny. V současnosti je morinda předmětem dalšího vědeckého zkoumání.
Noni v doplňcích stravy
Se šťávou z plodů noni se v kombinaci s dalšími rostlinami (jako je oman, jitrocel, rosnatka aj.) setkáváme v doplňcích stravy (např. GUNA-NONI). Všechny složky včetně toluánského balzámu a propolisu zde přispívají k detoxikaci a ochraně dýchacího ústrojí před sezonními afekcemi (nachlazení apod.), u kuřáků pak k celkovému pročištění dýchacích orgánů.

Snowkiting | Zdravý životní styl | Houby | Kontaktní čočky | Plastika nosu | Zubní implantáty | Bio-life.cz | Mikroskopy | Snowboard, snowboard shop | Kvalitní parfémy