Průjem - základní pojmy

Průjem není samostatná nemoc, je to vždy jen příznak nějakého onemocnění nebo poruchy. Může provázet značný počet různých chorobných stavů, z nichž mnohé jsou málo významné pro další osud nemocného, jindy je průjem známkou závažného onemocnění.

O konzistenci stolice rozhoduje obsah vody. Jestliže stolice obsahuje méně než 80 % vody, je stolice formovaná. S přibývajícím obsahem vody její konzistence klesá, při obsahu nad 90 % je stolice řídká až vodnatá. Při průjmu je porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu, dokonce dochází k nenormálnímu vylučování vody a minerálních látek z krevního oběhu do střeva.

Z praktického hlediska je důležité rozlišit akutní a chronický průjem.

Akutní průjem je náhle vzniklý průjem, který trvá většinou trvá několik dnů. Trvá–li několik týdnů, znamená to již přechod do chronického průjmu. Střevo k rychlejším a vydatnějším peristaltickým pohybům nutí vodnatý obsah, který má i větší objem, než je obvyklé. Zvýšená peristaltika (stahy) střeva je, alespoň ve většině případů, spíše následkem.

Z praktického hlediska můžeme rozdělit příčiny akutního průjmu na infekční a neinfekční povahy. Z neinfekčních příčin průjmu jsou to nejčastěji potraviny a léky. I zcela nezávadné potraviny mohou být příčinou průjmu. Léky nejrůznějšího druhu jsou poměrně často příčinou průjmu. Vždy je třeba na tuto možnost myslet, zejména každý nový lék je podezřelý. Nejčastěji k průjmu vedou antibiotika se širokým spektrem antimikrobiálního účinku. Na infekční příčinu průjmu upozorňují především horečka a epidemiologické souvislosti. Léčba infekčního průjmu vyžaduje obvykle konzultaci s lékařem.

Chronický průjem začíná pozvolně, někdy tak nenápadně, že si pacient na častější vyprazdňování zvykne natolik, že tuto skutečnost ani nepokládá za tak důležitou, aby se o ní lékaři zmínil. Samozřejmě, i vleklý průjem může mít poměrně náhlý začátek. Nelze vypočítávat všechny stavy, u kterých se může vyskytovat vleklý průjem.

Chronický průjem můžeme rozdělit na průjem podmíněný organickým onemocněním (nádorové onemocnění, zánětlivé onemocnění střeva, poruchy vstřebávání v tenkém střevě), druhotný chronický průjem při mimostřevním onemocnění (onemocnění žaludku nebo žlučníku či žlučových cest, onemocnění štítné žlázy).

Protiprůjmové léky (antidiarroika) se používají k terapii průjmu, cílem léčby protiprůjmovými léky je zamezení ztráty vody a elektrolytů (dehydrataci) a snížení počtu stolic, které samy o sobě nejsou nebezpečné, ale pacienta obtěžují. Ztráta vody a minerálů může být při průjmu velmi nebezpečná, především u starších lidí, ale také u malých dětí. Je vždy na místě podávat dostatečné množství tekutin, nejlépe obohacených minerály (např. ve formě minerálních vod nebo speciálních roztoků pro rehydrataci).

Menu

Časopis Léky a lékárna
stefajir
 
 
04.02.2012 06:52

© 2003-2009 Edukafarm, s.r.o. Všechna práva vyhrazena
Aesculap - lékárna Brno