Základní složky kojeneckých mlék

Je neoddiskutovatelnou skutečností, že optimální výživou kojence v prvním půlroce je přirozená výživa mateřským mlékem, bez dodávky dalších nemléčných porcí. Přestože se tento způsob výživy neustále více prosazuje, je realitou, že nemalá část dětí v tomto období dříve či později je částečně nebo úplně živena kojeneckými formulemi.

Snahou je, co nejvíce se přiblížit složením mateřskému mléku nebo reagovat úpravami na některé problémy, které se v průběhu výživy objevují.

Bílkoviny a bílkovinám podobné látky

Kojenecké formule počátečního charakteru obsahují obvykle více bílkovin. Bílkovina mateřského mléka se liší zastoupením jednotlivých aminokyselin od mléka kravského a navíc mateřské mléko obsahuje velké množství neproteinového dusíku (amoniak, močovina, volné aminokyseliny, aminoalkoholy, aminocukry, kreatin, kreatinin, karnitin, polyamidy, peptidy, nukleové kyseliny, nukleotidy, močovou kyselinu).

Rozdíly mezi mateřským mlékem a formulemi pro náhradí výživu jsou velké rovněž v obsahu taurinu. V současné době je snaha optimalizovat aminokyselinové složení formulí tak, aby se svým složením blížilo mateřskému mléku. Tím je možno snižovat celkovou nálož bílkovin, která se pohybuje u formulí na vyšších hodnotách než v mateřském mléce, s cílem snížit metabolickou zátěž při výživě především v prvních měsících života. Zároveň jsou formule obohacovány dodávkou látek bílkovinné povahy, u kterých je prokázán modulační nebo regulační účinek (taurin, karnitin, cholin,inositol, nukleotidy).

Vzhledem ke zvyšujícímu se výskytu alergických onemocnění je uměle živeným dětem doporučováno v případě rodinné alergické zátěže (alespoň jeden rodič) podávat formule, kde je bílkovina hydrolyzována. Jsou k dispozici preparáty s částečnou hydrolýzou (HA) a odborná doporučení nevylučují ani preventivní použití extenzivně hydrolyzovaných (eHF) preparátů. Tento problém není jednoznačně zodpovězen, ale zdá se, že je vhodné, když preparát podávaný preventivně je mírou své hydrolýzy již schopen vyvolat nižší výskyt alergických reakcí, ale ještě je svojí reziduální antigenicitou schopen navodit orální toleranci pro další život. Pro léčbu klinicky manifestované alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je však třeba vždy užít eHF preparát, v případě jeho intolerance jsou k dispozici aminokyselinové preparáty (AAF). V poslední době je referováno o tom, že při jejich užití (i když jsou eHF dobře tolerovány) je dosahováno lepšího a rychlejšího efektu v terapii ABKM. Pro větší jedlíky jsou počáteční formule modifikovány přidáním kaseinové frakce bílkovin a obvykle označovány jako forte nebo plus.

Sacharidy

Kromě dominující laktózy jsou v mateřském mléce přítomny další sacharidy obsažené v nukleotidech, glykolipidech, glykoproteinech, oligosacharidech a glykosfingolipidech. Oligosacharidy jsou syntetizovány stejnými enzymy, které se podílejí na syntéze buněčných povrchů. To jim umožňuje vázat na sebe patogeny v zažívacím traktu. Oligosacharidy odpovídají hypotetickému „bifudus faktoru“. Tyto látky se vyskytují v kravském mléce jen sporadicky, proto jsou přidávány do kojeneckých formulí a jsou označovány jako prebiotika.

Je prokázáno, že dodávka nebiotických oligosacharidů zvyšuje podíl bifidobakterií v tlustém střevě. Jsou však doporučovány další studie, které určí optimální složení oligosacharidových směsí, trvání jejich podávání a které především definují dlouhodobé profity jejich podávání. Proto se komise pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) staví rezervovaně a generálně nedoporučuje suplementaci oligosacharidy v kojeneckém věku jak profylakticky, tak ani léčebně. Podobný efekt, příznivě ovlivňující složení střevní flóry, je připisován i dalším úpravám kojeneckých formulí (snížení a optimalizace aminokyselinového složení bílkovin, přítomnost nukleotidů, snížení obsahu fosfátů), tzv. nebiotický efekt. Příznivý prebiotický vliv má i adekvátní obsah laktózy ve formulích. Předpisy EU sice připouštějí přítomnost a dodávku i jiných disacharidů, ale jejich přítomnost v současně dostupných počátečních formulích není pravidlem.

Probiotické bakterie

Je známo, že střevní flóra kojeného a uměle živeného dítěte se liší, u kojených dominují bifidobakteriální kmeny a Laktobacillus. Z této skutečnosti se odvíjí snaha přiblížit osídlení uměle živených dětí dětem kojeným dodáním probiotik. Probiotika jsou nepatogenní bakterie, které mají být jasně charakterizovány a musí být schopny překonat bez poškození kyselou žaludeční bariéru. Charakteru bakteriálního osídlení je připisován důležitý vliv na imunitní systém. Soudí se, že probiotické bakterie konstantně stimulují střevní sliznice a jsou důležitým činitelem v rozvoji tolerance. V tomto směru se tyto bakterie zdají být z hlediska hygienické teorie důležitým provokující momentem, který vede k žádoucí modulaci imunitního systému ve vztahu k potlačení alergického ladění organizmu.

Stanovisko ESPGHAN k přidávání probiotik do kojeneckých formulí je podobně opatrné jako u prebiotik, tj. je žádáno použití přesně definovaných, bezpečných kmenů, jsou žádány další přesvědčivé studie o dlouhodobém efektu probiotik přidávaných do kojeneckých formulí. ESPGHAN vyjadřuje obavy z podávání probiotik do počátečních formulí kvůli z imunologické nezralosti těchto dětí a z obavy z podání imunokompromitovaným dětem a dětem s vrozenou srdeční vadou. Vyjadřuje méně obav z přidávání probiotických kmenů do pokračovacích mlék. Jsou referovány příznivé efekty v prevenci a terapii atopického ekzému.

Přihlášení

Další články

Akční produkty

Ověřit registraci u Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Lékárna Samoléčení.cz - recenze a hodnocení

Odkazy

Zpět na úvodní stránku SAMOLÉČENÍ.cz">

11.02.2012 21:06