ADHD je zkratka pro neurovývojovou poruchu

Pojem ADHD zaslechl jistě každý z nás. Jde o zkratku anglického výrazu Attention Deficit Hyperactivity Disorder neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Jedná se o vrozenou vadu neboli nerovnováhu centrální nervové soustavy. Zjednodušeně řečeno, jednotlivé části mozku se vyvíjí s odlišnou rychlostí a zároveň si informace mezi sebou předávají pomaleji. Výsledkem této poruchy je pak specifické chování jedinců, s nímž Vás seznámíme trochu podrobněji.

Jaké jsou příznaky ADHD?

Impulsivita a hyperaktivita jsou celkem příznačnými označeními pro toto onemocnění. U dětí se mohou začít projevovat již v útlém věku ještě před tím, než nastoupí do školy. Když jde o dlouhodobější příznaky, je vhodné navštívit lékaře, protože pak je zvýšená pravděpodobnost, že je to právě zmiňované ADHD.

Hlavním příznakem je bezpochyby sebekontrola a soustředění, což takovým dětem a lidem jednoduše chybí. Mají více práce s řešením samostatných úkolů, stále je rozptylují okolní vlivy, nedokáží kontrolovat své chování, vyrušují při mluvení druhých, chtějí být středem pozornosti a jejich emoce, respektive jejich projevy jsou opravdu silné. Tohle všechno je ADHD. Nejhlavnější příznaky, na které se nabalují mnohé další.

Jak probíhá léčba této poruchy?

Porucha ADHD není jako běžná chřipka, na kterou si vezmete léky a máte po starostech. V tomto případě jde o celoživotní poruchu. Ta může být v jistém stádiu minimalizována prostřednictvím předepsaných medikamentů. Samotná léčba však spočívá v tom, že je třeba se naučit pracovat s dětmi a lidmi, kteří ji mají. Takoví jedinci vyžadují speciální režim, trpělivost při zvládání nejrůznějších úkolů a podobně.

Při onemocnění ADHD je obvykle nastaven zcela odlišný životní model spočívající v úpravě školního a denního rozvrhu, ale také speciálních vyučovacích metod. Ty jsou od těch běžných naprosto odlišné. Dítě potřebuje zcela jinou péči a pozornost, která je často definována lékaři a psychoterapeuty. Nejde však jenom o děti. I dospělí jedinci s touto nemocí si žádají trochu odlišný přístup. S ADHD však lze plnohodnotně žít i v dospělosti.