Odebraná lidská krev v několika zkumavkách.

Krev – víte z čeho se skládá a jaké jsou skupiny?

Každému z nás koluje v těle krev. Kapalná tkáň, která je ve své podstatě přenašečem kyslíku a živin do jednotlivých částí fyzické schránky. Konkrétně do vybraných tkání. Věděli jste například to, že tato kapalná tkáň představuje zhruba 8 % celkové hmotnosti člověka? Nebo to, že v těle nám protékají asi čtyři až šest litrů podle toho, jakou máme postavu? O krvi Vám toho v dnešním článku přineseme podstatně více.

Složení krve od A až do Z

Pojďme se nejprve zaměřit na to, co všechno v krvi vlastně nalezneme? Kromě tekuté krevní plazmy jsou to ještě buňky. To největší zastoupení mají pochopitelně červené krvinky, jichž je v těle přibližně 96 %. Právě skrze ně je přesouván kyslík na příslušná místa v těle. Také podle červených krvinek můžete vidět zabarvení Vaší krve.

Na druhém místě jsou bílé krvinky. Ty mají zastoupení zhruba v 3 % a ve své podstatě výrazným způsobem ovlivňují imunitní systém člověka. To poslední zbývající procento patří pochopitelně krevním destičkám, které mají na starosti srážlivost krve.

Pokud Vaše krev není v pořádku a trpíte nejrůznějšími problémy, hodně populární je sladkovodní řasa Chlorella. Ta do jisté míry dokáže minimalizovat vybrané neduhy.

Krev – jakou skupinu máte?

Když už se tématem tohoto článku stala krev, neměli bychom opomíjet ani na krevní skupiny. Každý z nás by měl vědět, jakou má. Rozděleny jsou na čtyři kategorie – 0, A, B a AB. Konkrétní krevní skupina se vždy pojí i s možností výraznějšího vzniku libovolných onemocnění, což bylo ověřeno vědci už v dřívějších dobách.

Například pro krevní skupinu 0 jsou typická zánětlivá onemocnění. Krevní skupina A souvisí s nemocí jater a krevní skupina B s poruchou imunitního systému. Ten, kdo má krev AB, může trpět na cukrovku nebo různá onemocnění srdce. Je však pravdou, že jde o obecné problémy, které jsou pochopitelně minimalizovány správnými životními návyky.